Výherní komise Reader’s Digest Výběru oznámila nového výherce Výběrové prémie 3 000 000 Kč (losování pod dohledem státního notáře proběhlo 8. ledna 2009). Každoročně udělovanou a prestižní cenu letos obdržel pan František Svátek z Prahy. Doktor historie a dlouholetý pedagog na FF UK (například loni se podílel na sborníku Mein Kampf očima historiků) měl to štěstí a k hlavní ceně získal i Bonus za odpověď včas 350 000 Kč. Jak říká, ke knihám měl v životě vždy blízko. „S takovou výhrou na účtu si je teď můžu kupovat každý den.“

Setkáváme se s lidmi, kteří nevěří, že hlavní cenu 3 miliony korun vůbec udělujeme. Nyní už tomu věříte?
Naděje na výhru je pochopitelně statisticky malá, takže jsem o ní příliš neuvažoval. Nehledě na to, že výhra není vše; o knížky či hudebniny z Reader´s Digest se dělím s celou rodinou. Ale teď už tomu věřím.

Už jste někdy v životě něco vyhrál?
Nic většího, v dětství jsem hodně luštil křížovky, tehdy jsem za ně vyhrál asi dvě knížky.

Pokud vím, za poslední čtyři roky jste si u nás objednal poměrně dost knih. Jste velký čtenář?
Dá se říct, že ano, četl jsem už v předškolním věku. Dnes mám knih tolik, že se obávám, že kdyby mě navštívil statik, asi by se zděsil. Nicméně bydlím v přízemí, tak se snad nemám kam propadnout (smích).

Slyšel jsem, že jste pracoval také v antikvariátu. To musela být docela zajímavá zkušenost.
Ano, sehnal jsem to místo už na podzim 1969, a pak tam pracoval ještě deset let. K práci historika měla tato práce blízko. Nedělal jsem ale přímo v prodejně, ale jako „samostatný referent“ exportního oddělení Knižního velkoobchodu-antikvariát. Takže jsem například zpracovával fondy českých a slavistických odborných časopisů a připravoval nabídky pro zahraniční antikváře specializované na slavistiku. Na amerických univerzitách byl po roce 1968 zájem o české knihy, takže přijímaly poměrně dost věcí i od nás. Pamatuji si, že jednou jsem po skladě provázel mormony ze Salt Lake City, kteří se tady zajímali o genealogii.

Pokud vím, po roce 1970 jste byl zařazen na „černou listinu“ a vaše předchozí vysokoškolské přednášky byly označeny za „revizionistické“. Takže vaše cesta do antikvariátu byla spíše vynucená?
No vynucená ano, ale vlastně mi nevadila, antikvariát jsem si našel sám. I když jsem měl samozřejmě přátele, kteří odešli kopat nebo někde mýt výklady. Plat byl pochopitelně velice nízký, ale žil jsem aspoň mezi knihami (smích).

Když si objednáváte knihu pro sebe, jaké téma nejčastěji volíte?
Pro sebe jsem si objednával různé lexikony, místopisné publikace. Jinak mě zajímají nejnovější dějiny, historie Třetí říše apod., ale rád si přečtu i nějakou detektivku. Je pravda, že poslední dobou jsem uvažoval, že bych objednávání z katalogu omezil, hlavně kvůli důchodu. No s touhle výhrou můžu objednávat směle dál (smích).

Už jste uvažoval o tom, co se dá s takovou výhrou dělat?
Ano, už dříve jsem uvažoval, že by bylo skvělé, kdybych dvěma vnučkám mohl darovat byt, na což ale potřebujete miliony. Nyní se přímo nabízí možnost tento sen realizovat. Synovi bych taky rád přispěl na auto. Já sám ty peníze už moc nepotřebuji.

Je ještě něco, co byste jako výherce rád sdělil našim zákazníkům?
Snad aby nezoufali, když zrovna nebudou vyhrávat, aby to zkoušeli dále a vybírali si ke čtení kvalitní knihy. Význam knižní kultury dnes, zdá se, upadá, ale řekl bych, že kniha je základem vzdělanosti již od středověku: jednoduše nedovedu si představit vzdělance, který by knihovnu neměl.

Děkujeme za rozhovor a účast v naší hře.